PREAMBULE

Hlavním posláním  Fakulty společenských studií je vědeckou činností podmíněné šíření poznání a vědění jako podmínky vysoké profesionální úrovně absolventů.
S cílem dosažení vize a poslání Fakulty společenských studií a ve shodě s hodnotami sdílenými vedením Vysoké školy Humanitas je vypracován tento Dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové a inovační, umělecké a další tvůrčí činnosti na období 2014–2019.

1 Úvod

 

1.1 Východiska Dlouhodobého záměru 

Fakulta společenských studií (dále jen fakulta) byla na návrh vedení Vysoké školy Humanitas zřízena v únoru 2014 rozhodnutím  Akreditační komise Polské republiky jako vysokoškolská instituce respektující historický vývoj PR a ČR i současné tendence česko-polské spolupráce 
v rámci Evropské unie. Přestože jde o soukromou vysokou školu, řídí se v zásadě obdobnými organizačními, správními a kontrolními mechanizmy, jako je tomu u vysokých škol veřejných.
Fakulta v současnosti preferuje bakalářská studia v prezenční a kombinované formě jako předstupeň navazujícího magisterského studia a připravuje podmínky pro kvalitní zahájení výzkumného a vzdělávacího procesu v prvním akademickém roce. 
Statutární, řídicí, organizační, provozní, výzkumný, badatelský, vzdělávací a hospodářský rámec fakulty vychází ze statutu, který je jejím základním vnitřním předpisem. 
Základní vzdělávací portfolio fakulty vychází z akreditovaných studijních programů Vysoké školy Humanitas a je připraveno na základě marketingového výzkumu, který se podrobně zabýval potřebami zaměstnavatelů, možností uplatnitelnosti absolventů na trhu práce i spádovým územím, které v oborech nabízených univerzitou vyučují obdobné vysoké školy na Moravě a na Slovensku. V okruhu cca 100 kilometrů nejsou tyto obory významně zastoupeny, na Slovensku jde nejblíže o vysoké školy v Dubnici a v Trnavě, v České republice o vysoké školy v Olomouci a v Ostravě.
Postupně bude portfolio oborů rozvíjeno v závislosti na výzkumných projektech, rozvoji vzdělávacích programů, poptávce trhu práce a zájmu uchazečů o studium.
Univerzita má ideální podmínky a polohu k tomu, aby mohla poskytovat a rozvíjet vzdělání, vzdělanost, vědu a výzkum v širokém nadregionálním prostoru a posílit trvale udržitelnou příhraniční spolupráci mezi Českou republikou, Polskem a Slovenskem, v regionálním měřítku pak zejména v euroregionálním prostoru Bílé Karpaty.
Pohraniční regiony jsou tradičně hospodářsky méně rozvinutými periferními oblastmi států a euroregion Bílé Karpaty není výjimkou. Evropská unie i jednotlivé státy se snaží řadou nástrojů podpořit rozvoj příhraničních oblastí a vytváří podmínky k jejich zapojení do celostátních a mezinárodních projektů. Evropskou přeshraniční spolupráci inicioval a výrazně oživil projekt INTERREG, který od roku 1990 vedl ke vzniku celé řady euroregionů, a přispěl tak k posílení vzájemných styků.
Snahou a cílem fakulty je v této souvislosti přispět výraznou měrou k prohloubení a zintenzivnění spolupráce v rámci příhraničních regionů, a to především v oblasti výměny informací a zkušeností, výzkumu, vědeckého bádání, vzdělání a osvěty. Právě podpora vzdělanosti je nejdůležitějším aspektem postupného rozvoje příhraničních regionů a jejich rozkvětu.
Obyvatelstvo na obou stranách hranic euroregionu Bílé Karpaty hovoří příbuznými jazyky, což je vynikajícím předpokladem k tomu, aby mohla být navázána komplexní forma spolupráce zahrnující nejenom vzdělávání a vědecké bádání, ale i rozvoj společných aktivit v oblasti kulturní, sportovní, hospodářské, infrastrukturní, politické a sociální.

1.2 Historické souvislosti

Vzdělanost ve střední Evropě zásadně ovlivnilo zakládání univerzit ve druhé polovině 14. století, které motivovalo vyšší vrstvy obyvatelstva k sebevzdělávání a zároveň podpořilo styky mezi nejvzdělanějšími skupinami lidí. Do 14. století se studenti ze středoevropského prostoru vzdělávali hlavně v Boloni, Padově a v Paříži.
V obou nejznámějších a největších univerzitních centrech vzdělanosti se studenti sdružovali do tzv. národů podle geografických oblastí, ze kterých pocházeli. Na boloňské univerzitě se středoevropští studenti zahrnovali pod označení polský a uherský národ, na univerzitě v Paříži spadali studenti z východní a střední Evropy pod anglo-německý národ. V rámci tzv. národů docházelo nejen k vzájemnému poznávání a společenským stykům, ale především k výměně informací a společnému bádání. Rukopisy vzniklé na univerzitách s sebou studenti brávali do svých rodných zemí, a protože tam zpravidla začali zastávat důležité pozice, mohli šířit nejenom vzory psaní, ale i vzdělanost.
Přestože princip scholastické jednoty až do 16. století držel rozvoj učenosti a vědy v pevně sevřených mantinelech, od 16. století se myšlenka univerzálního vysokoškolského učení a vzdělání opustila, zejména v důsledku náboženských rozporů.
Ještě před touto liberalizující tendencí se začaly zakládat první univerzity přímo ve střední Evropě. Pro naši oblast je zásadním přelomem v rozvoji vzdělanosti i překonání jistého uzurpátorství na poskytování nejvyššího vzdělání, zejména univerzit v Boloni a Paříži. Klíčovou roli sehrála osobnost Karla IV. Lucemburského při založení univerzity v Praze v roce 1348. Významnou roli sehrál i vznik dalších univerzit, zejména v Krakově, která byla zřízena Kazimírem Velikým 
v roce 1364 (a po existenčních potížích obnovená v roce 1400 Vladislavem Jagellem), založení univerzity ve Vídni přičiněním Rudolfa IV. a z iniciativy Ludvíka Velikého zřízení univerzity 
v Pětikostelí.
Už od prvních nejstarších univerzit přežívá až dodnes jejich snaha držet určitou formu autonomního a monopolního postavení. Na jedné straně je to tendence dostávající se do rozporu se středoevropskou humanistickou kulturou, na druhé straně jde o pochopitelnou snahu udržet funkční intelektuálně vyspělé prostředí „nejvyššího“ standardu vzdělávání tak, aby nedocházelo k jeho degradaci.
V jednotlivých historických epochách se střídaly doby, ve kterých se vznik nových vysokých škol prakticky zastavil, a doby, kdy společnost zřizování nových vysokých škol umožňovala a podporovala tím i rozvoj vzdělanosti.
V současné době v České republice nové vysoké školy vznikají, mnohé se v té souvislosti potýkají s problémem zajistit pro výuku zkušené akademické pracovníky, jejichž počet je limitován.
Založením fakulty chceme přispět k tomu, aby i v prostoru východní Moravy v bezprostřední blízkosti hranic se Slovenskem začala působit velká soukromá vysoká škola. Z hlediska místa jejího působení je dobrý předpoklad kvalitního personálního zázemí – univerzita má možnost vedle interních akademických pracovníků využívat jako externí vyučující docenty a profesory 
z celé Moravy, Polska, Slovenska a Rakouska, což by mělo přispět k vysoké úrovni činností, kterými se bude zabývat, zejména činnosti vědecké a pedagogické. Navíc tím výuka získá mezinárodní akcent, který je v rámci globalizované Evropy velmi žádoucí.

1.3 Postavení fakulty v systému terciálního vzdělávání

Hlavní činnost fakulty je orientována na vědeckou činností podmíněné vzdělávání vysokoškolsky kvalifikovaných pracovníků v rozsáhlé oblasti sociálního segmentu, jehož potřeba s ohledem na probíhající demografické a civilizační změny stále více narůstá. Tím bude postupně vyplňován dosud volný prostor v celém terciálním vzdělávacím systému. Vzdělávání bude realizováno v souladu s nejnovějšími poznatky vědy a vzhledem k jeho hlavnímu zaměření s důrazem na humanistické a demokratické tradice s respektováním objektivních potřeb společnosti.
Hlavním úkolem fakulty v prvních letech existence je získání pevného místa ve vědeckém výzkumu a vzdělávání a zachování své nezávislosti na jakémkoli vnějším vměšování politických, lobbistických, mocenských či jiných struktur a zachování svého autonomního charakteru daného akademickými svobodami.
S tím souvisí zapojení se do celosvětové spolupráce jak v oblasti mezinárodního vědeckého výzkumu, tak v oblasti vzdělávání, mobilit, výměn akademických pracovníků a studentů.
Šířením vzdělanosti, prohlubováním vědeckého výzkumu a bádání, nakladatelskou a vydavatelskou činností, podporou studentů, rozvojem vzdělávacích programů a celou svou činností spatřuje vedení fakulty její hlavní poslání v podpoře tvůrčího ducha společnosti a osobnostního rozvoje každého člena akademické obce.
V první fázi svého vývoje (záměr do roku 2019) bude vzdělání poskytováno na úrovni bakalářského a minimálně jednoho magisterského studia v denní i kombinované formě, přičemž pro bakalářské obory je zabezpečena návaznost studia na některých jiných vysokých školách.
V této fázi rozvoje budou realizovány minimálně dva studijní programy, které budou naplňovány čtyřmi studijními obory, v jejichž rámci bude poskytnuta i možnost celoživotního vzdělávání, jež je určeno všem, kteří chtějí rozvíjet svoji osobnost a pokračovat ve svém vzdělávání, odborném rozvoji, ať už z vlastního podnětu a rozhodnutí, nebo z důvodů vyplývajících přímo ze zákona, který upravuje kvalifikační předpoklady u vybraných profesí.
Celoživotní vzdělávání na fakultě je řazeno do kategorie dalšího vzdělávání a specializuje se zejména na rozšíření, doplnění, prohloubení a obnovu znalostí, dovedností a vědomostí účastníků vzdělávacích programů. Forma programů pořádaných v rámci celoživotního vzdělávání zahrnuje semináře, přednášky, školení, kurzy, konference apod.
Specifickou roli v rámci celoživotního vzdělávání sehraje „Univerzita třetího věku“, která je souborem programů celoživotního vzdělávání orientujícího se na vzdělávání osob v postproduktivním věku. Fakulta těmto osobám zpřístupní poznatky, znalosti, vědomosti a dovednosti v oborech a technologiích, které jsou seniorům obtížně dostupné. 
Univerzitu třetího věku může studovat osoba postproduktivního věku, která již dosáhla úplného středoškolského vzdělání s maturitou. Výuka probíhá formou přednášek, cvičení, seminářů, exkurzí, expedic, besed apod.
Účastník programu Univerzity třetího věku, který splní podmínky studia a studijního programu, se stane jeho absolventem a fakulta mu vydá osvědčení, které potvrzuje úspěšné dokončení studijního programu. Osvědčení podepisuje děkan i zřizovatel a předá ho úspěšným absolventům při slavnostním obřadu.
Obdobným způsobem je připravena „Univerzita prvního věku“, jejíž činnost je orientována na děti a mládež. Účastníci vzdělávacích programů „Univerzity prvního věku“ se seznámí s organizací a realizací vědeckého bádání a výzkumu, budou motivováni k vlastní studentské vědecké činnosti a nenásilnou formou vedeni k zájmu o vědu a vzdělávání.
Posluchači dalšího vzdělávání, včetně posluchačů Univerzity prvního věku a Univerzity třetího věku, nemají statut studenta.
Vzhledem k požadavkům kvalitního vývoje fakulty bude od počátku kladen důraz na spolupráci se sesterskými vysokoškolskými pracovišti domácími i zahraničními, na účast ve vědeckých i rozvojových grantech a na mobilitu akademických pracovníků i studentů, s čímž je spojeno zvyšování jejich jazykových kompetencí.
Činnost univerzity je orientována do specifické oblasti pedagogiky a mediálních studií. Svým zaměřením tak:

• uspokojuje zájmy a požadavky absolventů regionálních středních škol,
• odpovídá na zjištěné požadavky trhu,
• zaplňuje specifickou mezeru v systému vysokoškolského vzdělávání regionu,
• umožňuje přechod na jiné typy vysokých škol.

Fakulta reaguje na analýzy a zjištění orgánů státní správy a samosprávy. Možnosti fakulty byly diskutovány se zástupci Zlínského kraje, Městského úřadu ve Vsetíně, úřadu práce, s akademickými pracovníky, odborníky z praxe, kteří dobře znají potřeby a specifika regionu i potřebu nových pracovníků v dané profesní struktuře
Fakulta má ambice stát se ve své specifické oblasti významnou středoevropskou institucí s četnými mezinárodními vazbami.

 

 

2 Priority a cíle

Stejně jako každá instituce, má i fakulta svoje vize, které bude postupně naplňovat. Bude výzkumným a vzdělávacím zařízením, které:

• poskytne maximální úroveň vzdělání v realizovaných studijních oborech,
• zabezpečí úroveň vědecké práce v návaznosti na grantovou politiku a spolupráci s ostatními pracovišti včetně zahraničních,
• postupně stabilizuje kvalitní vědecko-pedagogický sbor,
• vybuduje prostorové a materiální zabezpečení vzdělávání a vědy na úrovni současných trendů,
• poskytne kvalitní ubytování, stravování a naplňování volného času svým studentům,
• realizuje úzkou spolupráci s příslušnými institucemi a společenskými organizacemi,
• zavede objektivní systém hodnocení a s tím spojené motivace akademických pracovníků i studentů.  

Cílový stav v roce 2019 

 

Fakulta bude stabilizovanou konkurenceschopnou institucí poskytující vysokou úroveň vzdělání ve formulovaných oborech, jejíž pracovníci i studenti budou zapojeni do mezioborové akademické i neakademické spolupráce.
Vzhledem ke skutečnosti, že fakulta je nově vznikající institucí, je tímto faktem logicky podmíněno i definování uvedených priorit a z nich odvozených cílů, které lze rozdělit do následujících oblastí:

• Vzdělávání
• Věda a spolupráce se zahraničím
• Personální politika
• Informační systémy
• Prostorové a materiální zabezpečení
• Péče o studenty
• Financování a marketing
• Vnější vztahy

2.1 Vzdělávání

 

Cíl:
Fakulta poskytne v první fázi své existence jasně strukturované bakalářské a magisterské studium ve vymezené oblasti pedagogiky a mediálních studií kompatibilní s podobnými studii zahraničními, především evropskými. 
Předpoklady dosažení cíle:

1.Studijní programy a obory
(1) Ve spolupráci s odběratelskými organizacemi a příbuznými fakultami definovat profily absolventa bakalářského, a v příslušných případech i magisterského studia a s ním spojené kompetence jako předpoklad stanovení odpovídajícího obsahu studia. Na základě zkušeností po uzavření první studijní tříleté etapy, a na základě konzultací s příslušnými institucemi, budou profily a kompetence absolventů bakalářského studia redefinovány.
Hodnoticí ukazatele: 
Profily absolventa bakalářského studia, kompetence absolventa bakalářského studia, profily absolventa magisterského studia, kompetence absolventa magisterského studia.
(2) Koncipovat bakalářské studium jako uzavřené, zaměřené na získání kompetencí pro dané profese, umožňující zároveň přechod do obsahově navazujícího magisterského studia. V souladu s touto strategií je připraveno a průběžně bude upravováno přijímací řízení, závěrečné bakalářské zkoušky a přijímací řízení do navazujícího magisterského studia. 
Hodnoticí ukazatele: 
Obsah přijímacího řízení, obsah závěrečných zkoušek, obsah přijímacího řízení do magisterského studia. 
(3) Zabezpečit výběrový charakter studia jeho modulovou skladbou umožňující dominanci osobního (zájmového) zaměření v rámci daného studijního oboru s možností dostatečné nabídky povinně volitelných a výběrových předmětů, čímž je možno dosáhnout vyšší uplatnitelnosti na trhu práce.
Hodnoticí ukazatele: 
Curriculum bakalářských studií, curriculum magisterských studií.
(4) Stanovit vzájemnou logickou podmíněnost jednotlivých předmětů.
Hodnoticí ukazatele: 
Curriculum bakalářských studií, curriculum magisterských studií.   
(5) Studium naplnit pouze nezbytným počtem předmětů a jim věnovaným počtem výukových hodin odpovídajících získání stanovených kompetencí; zmenšením podílu přímé výuky se uvolní prostor na studium. V návaznosti na to kreditové hodnocení jednotlivých předmětů odvozovat od studijní zátěže, ve které je obsaženo množství hodin přímé výuky, nutného studia literatury, písemných prací, konzultací atd.
Hodnoticí ukazatele: 
Curriculum bakalářských studií, curriculum magisterských studií.

2.Realizace studijních oborů
(1) Postupně měnit tradiční pedagogický proces tak, aby studium převládalo nad přímou výukou.
Hodnoticí ukazatele: 
Curriculum bakalářských studií, curriculum magisterských studií.
(2) Pro nepřímou výuku maximálně používat e-learning.
Hodnoticí ukazatele: 
Témata e-learningu v síti.
(3) Kombinované studium obsahově sjednotit se studiem prezenčním s dvoudenními každoměsíčními konzultacemi s využitím e-learningu pro studium i jeho hodnocení.
Hodnoticí ukazatele: 
Curriculum bakalářských studií, curriculum magisterských studií, témata e-learningu v síti.
(4) Zaměření závěrečných bakalářských a magisterských prací důsledně vázat na tématiku teoretické a vědecké práce pedagogů a s nimi spojené řešené projekty.
Hodnoticí ukazatele: 
Témata závěrečných prací.
(5) Provádět periodickou analýzu obsahu jednotlivých studijních oborů. 
Hodnoticí ukazatele:  
Výsledky analýzy.
(6) Do pedagogického procesu zapojit žádoucí množství vynikajících pracovníků z praxe.
Hodnoticí ukazatele: 
Počet pracovníků, přednášená témata.
(7) Zabezpečit časově i obsahově kvalitní praxi v odběratelských organizacích. 
Hodnoticí ukazatele: 
Délka praxe a její hodnocení pedagogy i studenty. 
(8) Dosáhnout stavu, ve kterém celý studijní program bude srovnatelný se soustavou ECTS.
Hodnoticí ukazatele: 
Certifikát ECTS.
(9) Fakulta nabídne ve spolupráci s příslušnými organizacemi programy celoživotního vzdělávání zaměřené na pracovníky zaměstnané v oblastech odpovídajících realizovaným studijním oborům ve dvou formách:

• pořádání ad hoc kursů podle zájmu organizací,
• licenční studium.

Licenční studium zajišťuje fakulta pro odborníky z praxe, kteří při své práci chtějí využívat nejnovější poznatky z oboru nebo kteří pracují v oboru a vystudovali vysokou školu jiného zaměření.
Toto studium probíhá v rámci rekvalifikace a dalšího zvyšování kvalifikace.
(10) Doplňkové pedagogické studium
Hodnoticí ukazatele: 
Získání akreditace, počet studentů a absolventů.

 

2.2 Věda a spolupráce se zahraničím
Cíl:
Fakulta pokládá teoretickou a vědeckou práci vědecko-pedagogického sboru za základní předpoklad vlastní pedagogické činnosti a povinnou část pracovního úvazku (netýká se lektorů). Teoretická a vědecká činnost bude koncipována v souladu s akreditovanými studijními programy a obory. 
Předpoklady dosažení cíle:

1.Vědecká činnost
(1) Vytvoření strategie vědecké činnosti z hlediska její zaměřenosti schválené vědeckou radou.
Hodnoticí ukazatele: 
Dlouhodobý plán vědecké činnosti a z něj odvozený plán vědecké činnosti pro první období existence fakulty.
(2) Stanovení podílu vědecké práce v celkovém pracovním úvazku podle kvalifikační úrovně.
Hodnoticí ukazatele:  
Semestrální a roční výkaz činnosti.
(3) Realizace vědecké činnosti v koordinaci s vypisovanými vědeckými granty.
Hodnoticí ukazatele: 
Plnění grantového harmonogramu.
(4) Posilování mezioborové vědecké spolupráce v rámci univerzity i mimo ni.
Hodnoticí ukazatele: 
Podíl pracovišť a jednotlivců.
(5) Zabezpečení kvalitní aktivní účasti na vědeckých konferencích.
Hodnoticí ukazatele: 
Počet aktivních účastí za dané období. 
(6) Prezentace individuální i týmové vědecké práce v zahraničí.
Hodnoticí ukazatele: 
Počet a druh výjezdů.

2.Publikační činnost
(1) Publikační činnost je samozřejmým výstupem pravidelné teoretické a vědecké činnosti. Poněvadž je teoretická a vědecká činnost součástí pracovního úvazku akademického pracovníka, vědecká rada stanoví počet publikačních výstupů za určité období.
Hodnoticí ukazatele: 
Počet vědeckých publikačních výstupů.
(2) Od počátku bude (podle dané úrovně akademického pracovníka) tendence k publikacím 
v impaktovaných a recenzovaných časopisech.
Hodnoticí ukazatele: 
Počet publikací za dané období.
(3) Vzhledem k pedagogické činnosti akademických pracovníků i s ohledem na současný stav studijní literatury je počítáno s produkcí monografií a studijních opor včetně e-learningu.
Hodnoticí ukazatele:
Počet titulů za dané období.

3.Spolupráce s domácími a zahraničními pracovišti
(1) Spolupráce s oborově příbuznými pracovišti českými i zahraničními bude koncipována a realizována na dvou úrovních: 

• pokračování současné individuální spolupráce,
• institucionální spolupráce mezifakultní.

Z toho důvodu je nutné postupné uzavírání partnerských dohod s oborově příbuznými pracovišti.
Hodnoticí ukazatele: 
Počet dohod, počet realizovaných společných projektů.
(2) Významnou součástí vnitrostátní i mezinárodní spolupráce je mobilita studentů. Základním předpokladem smysluplné mobility je výše zmiňovaná kompatibilita studijních oborů s příbuznými pracovišti s možností uznávání jejich absolvování. Mobilita bude realizována v rámci společných programů, dohod a mezinárodních programů Tempus, Erasmus Mundus, Leonardo. Preferovány budou výjezdy semestrální.
Hodnoticí ukazatele: 
Počet výjezdů za dané období.
(3) Z důvodů fungující mezinárodní spolupráce je třeba se v rámci personální politiky orientovat na přijímání vědecko-pedagogických pracovníků s mezinárodními zkušenostmi.
Hodnoticí ukazatele: 
Počet pracovníků s mezinárodními zkušenostmi.
(4) Důležitým předpokladem mezinárodní mobility jsou jazykové kompetence, pro jejichž zvýšení vytvoří univerzita nezbytný prostor s hlavním zaměřením na angličtinu.
Hodnoticí ukazatele: 
Počet studentů v jazykové přípravě.
 (5) Vědecký výzkum spojovat s neakademickými pracovišti (potřeby odběratelských organizací).
Hodnoticí ukazatele: 
Počet partnerských organizací.

 

2.3 Personální politika
Cíl:
Základním cílem personální politiky je zabezpečit vysokou úroveň vědecko-pedagogického sboru a tím i vysokou úroveň absolventů fakulty.
Předpoklady dosažení cíle:

1.Akademičtí pracovníci
(1) Přijímání akademických pracovníků bude realizováno na základě přesně stanovených a hodnotitelných kritérií výběrového řízení.
(2) Akademičtí pracovníci budou přijímáni na pracoviště a pozici, na které bylo výběrové řízení vypsáno.  Na tuto dobu bude přesně formulován popis jejich pracovní činnosti, v případě nutnosti inovovaný v souvislosti s vývojem pracoviště.
(3) U pracovníků s nižšími vědeckými tituly a vědecko-pedagogickými hodnostmi bude součástí pracovní smlouvy i jejich kvalifikační vývoj, který bude ve spolupráci s příslušným pracovníkem i pracovištěm termínován. Odvozeným dokumentem budou programy kvalifikačního růstu jednotlivců a kvalifikační úrovně pracoviště.
(4) Plnění přijatých povinností bude jednou ročně hodnoceno vedoucím pracoviště v oblasti pedagogické a vědecké (viz hodnoticí ukazatele výše), včetně plnění úkolů vyplývajících z kvalifikačního vývoje, a jednou ročně příslušným proděkanem.
(5) S plněním a hodnocením akademických pracovníků souvisí i výše pohyblivé části mzdy, která bude stanovena na základě ročních výsledků.
(6) Hodnocení bude prováděno na základě přijatých pracovních povinností a výše uváděných hodnoticích ukazatelů. 
(7) Nutným předpokladem fungování fakulty je i zabezpečení vysoké úrovně sociálního zázemí.

2.Neakademičtí pracovníci
(1) Neakademičtí pracovníci jsou významnou součástí fakulty, jejich úrovní je celé fungování instituce ovlivněno. Proto budou vybírání s ohledem na soulad potřeb pracoviště a kompetencí daného pracovníka.
(2) U vybraných pracovníků bude brán zřetel na jazykové kompetence a schopnost využívání informačních systémů a technologií. Fakulta bude zabezpečovat zvyšování jejich kompetencí.
(3) Hodnocení činnosti neakademických pracovníků bude jednou ročně provedeno nadřízeným pracovníkem a jednou ročně příslušným proděkanem. 
(4) Pohyblivá část mzdy bude odvozována od výsledků hodnocení.
(5) Stejně jako v případě akademických pracovníků bude i v tomto případě zabezpečena vysoká úroveň sociálního zázemí.

2.4 Informační systémy
(1) Univerzita zajistí informační systémy pokrývající v plném rozsahu všechny činnosti fakulty – řídicí, vědecké, pedagogické, administrativní, personální, informační atd.
(2) Všechna pracoviště budou vybavena dostatečným množstvím technologických zařízení, aby byla umožněna práce všem pracovníkům univerzity. 
(3) Bude zabezpečeno prostorově dostatečné informační centrum s odpovídajícím technologickým vybavením sloužícím studentům.
(4) Pro zdokonalování technologického vybavení bude soustavně využíváno všech dostupných grantů.
(5) Zvláštní pozornost bude věnována postupnému budování a rozšiřování knihovny a její využitelnosti akademickou obcí.
(6) Pro nutné informování veřejnosti budou vydávány různé informační tisky a propagační materiály.

2.5 Prostorové a materiální zabezpečení
Cíl:
Zlepšovat prostorové a materiální zázemí fakulty. Do roku 2019 vybudovat ucelený vysokoškolský areál.
Současný stav:
Fakulta má v současnosti k dispozici areál se dvěma velkými školními budovami, které byly vybudovány v blízkosti autobusového a vlakového nádraží nedaleko centra města (cca 5 minut chůze) v letech 1993 a 2003 s kapacitou pro výuku 1200 studentů a s možností ubytovat 160 studentů. Obě budovy jsou v majetku zřizovatele fakulty a jsou kapacitně plně dostačující pro činnosti fakulty v prvních letech její existence.
Součástí areálu je sportovní hala o rozměrech 34 x 17 metrů, venkovní sportoviště (fotbalové hřiště s umělou trávou, volejbalový kurt, hřiště na hokejbal, park), jídelna a parkoviště pro cca 50 automobilů.

2.6 Péče o studenty
Cíl: 
Stát se respektovanou a vyhledávanou vzdělávací a vědecko-výzkumnou institucí, která svým studentům vytvoří předpoklady pro uplatnění v praxi, ve výzkumu a vědě a umožní jim trvalý kariérní růst i plnohodnotný rozvoj osobnosti.  V rámci svého poslání fakulta zajistí pro studenty prostředí umožňující realizovat kvalitní vzdělávací, vědeckou, výzkumnou, vývojovou, uměleckou, kulturní, sportovní a další činnost. 
Předpoklady dosažení cíle:
(1) V oblasti  vědecké, výzkumné, vývojové nebo další tvůrčí činnosti budou  realizovány aktivity v celé škále od činností výzkumných a badatelských k vývojovým a operativním, to vše 
z hlediska potřeb pracovního a vzdělávacího trhu, přičemž studentům bude vytvářen maximální prostor pro zapojení do studentské odborné a vědecké činnosti. Tato činnost bude ve vztahu ke studentům vyjádřena zejména: 

• průběžným stanovováním výzkumných a vzdělávacích záměrů,
• zpracováváním a implementací projektů, 
• podporou externích a interních výzkumných úkolů, 
• zapojováním studentů do studentské vědecké činnosti a jejich profesionálním vedením,
• průběžným zkvalitňováním pedagogického sboru,
• důsledným sledováním studijních výsledků studentů a vytvářením takových podmínek, které jim umožní co nejlepší přístup k informacím,
• kultivací studijního prostředí, důrazem na skutečně obřadní charakter slavnostních a významných záležitostí a akcí,
• podporou účasti studentů na konferencích a mezinárodních výměnách.

Hodnoticí ukazatele:
Počty studentů zapojených do studentské vědecké činnosti, počty studentských vědeckých prací, počty studentů účastnících se konferencí a mezinárodních výměn. 
(2) V oblasti kulturní je prioritou vybudování kulturního klubu, který bude v sobě zahrnovat činnosti spjaté především s hudební, literární, dramatickou a výtvarnou tvorbou a bude podporovat rozvoj umění.
Hodnoticí ukazatele:
Počet akcí kulturního klubu, počet studentů zapojených do činnosti kulturního klubu.
(3) V oblasti sportovní je prioritou postupný vznik sportovních oddílů ve vybraných disciplínách a podpora outdoorových aktivit.
Hodnoticí ukazatele:
Počet akcí sportovního klubu, počet studentů zapojených do činnosti sportovního klubu, počet sportovních oddílů a jejich výsledky.
(4) Pro studenty s trvalým místem pobytu mimo spádovou oblast fakulty zajistí fakulta ubytování, a to jak ve vlastních ubytovacích zařízeních, tak formou zprostředkování v ubytovacích zařízeních komerčních ubytovatelů, s kterými jsou již podmínky pro ubytovávání studentů předběžně dohodnuty.
Hodnoticí ukazatele:
Počet ubytovacích míst a počet ubytovaných studentů.
(5) Z hlediska sociální politiky fakulty bude kladen důraz na pomoc sociálně slabým studentům a studentům se speciálními potřebami, kteří úspěšně studují, a na sociální zvýhodnění studentů, kteří jsou mimořádně úspěšní zejména ve vědecké, tvůrčí nebo odborné činnosti.
Hodnoticí ukazatele:
Počet studentů, kteří obdrží sociální zvýhodnění.

 

2.7 Financování a marketing
Cíl:
Zajistit financování vzniku a rozvoje fakulty a nastavit taková finanční a marketingová pravidla, prostřednictvím kterých bude zajištěna stabilizovaná základna pro průběžné financování provozu.
Předpoklady dosažení cíle:

1. Uplatňovat přiměřenou cenovou a finanční strategii.
2. Prohlubovat a rozšiřovat vícezdrojové financování.
3. Trvale dosahovat minimálně vyrovnaného rozpočtu.
4. Reagovat pružně na příjmové i výdajové straně na inflační pohyby.
5. Chovat se hospodárně při pořizování majetku a služeb. 
6. Klást důraz na financování z grantových zdrojů zejména v oblasti výzkumu.
7. Využívat zkušeností stávajících projektových manažerů zřizovatele.
8. Vypracovat efektivní a funkční systém finanční a rozpočtové kontroly.
9. Provádět průběžně marketingové průzkumy prostředí a pružně reagovat na poptávku trhu.
10. Získat generálního partnera podílejícího se na financování rozvoje výzkumu.
11. V oblasti řízení lidských zdrojů průběžně zvyšovat podíl pracovníků zaměstnaných na plný pracovní poměr, kteří budou motivováni přinášet fakultě vysokou nadhodnotu.
12. Vytvářet kvalitní zázemí a podmínky pro studium zahraničních studentů.
13. Dbát na kvalitní, kreativní a efektivní publicitu.
14. Zpracovat takové koncepty přijímacího řízení, které budou motivovat potenciální zájemce ke studiu na fakultě.
15. V maximální možné míře využít strukturálních fondů k všestrannému rozvoji fakulty.

Hodnoticí ukazatele: 
Kvadrální bilance plnění rozpočtu, finanční toky z grantových zdrojů.

2.8 Vnější vztahy
Cíl:
Vytvořit  stabilní  a  dlouhodobé komunikační strategie pro prezentaci výsledků činnosti fakulty a navázat kooperativní vztahy s obdobnými pracovišti v tuzemsku i v zahraničí a s veřejnou praxí. Vytvářet podmínky pro studium studentů ze zahraničí a zajišťovat pro ně intenzivní výuku českého nebo slovenského jazyka před vlastním nástupem ke studiu na fakultě.
Předpoklady dosažení cíle:

1. Vyhledávat  možnosti  a  aktivně  vstupovat  do vnějších vztahů, zaujímat pevná stanoviska k odborným, výzkumným a veřejným otázkám, prezentovat výsledky své práce, poskytovat expertní stanoviska, publikovat odborné texty ve spolupráci s jinými pracovišti, mediálně podporovat public relations fakulty.
2. Zapojovat pracovníky, studenty i samotnou fakultu jako celek do mezinárodních programů, jako např. Erasmus, Leonardo, Ceepus, Aktion, Young, Sokrates a dalších.
3. Úzce kooperovat s praxí a usilovat o využití a zhodnocení intelektuálního a odborného potenciálu fakulty.
4. Veřejně prezentovat své výsledky.
5. Reagovat na zásadní společenské události a důsledně v této souvislosti hájit akademickou svobodu.
6. Prosazovat vlastní témata a podporovat ediční činnost.
7. Vydávat vlastní periodické tiskoviny.
8. Využívat značku fakulty jako výraz nejvyšší kvality.
9. Zapojovat do výzkumu odborníky z praxe a špičkové vědce z jiných pracovišť.
10. Podporovat ve spolupráci s dalšími pracovišti spolupráci v rámci vytváření vědeckých a výzkumných týmů.
11. Organizovat konference a diskuzní fóra a zapojovat do nich špičkové akademiky a odborníky z tuzemska i zahraničí.
12. Podporovat zapojování studentů do mezinárodních studentských klubů.
13. Na vysoké profesionální úrovni zpracovávat informace pro média.
14. Dodržovat jednotnou grafickou podobu propagačních materiálů, tiskovin a dokumentů.
15. Vést přehledný archiv akcí.
16. Založit informační a poradenské centrum.
17. Zřídit Jazykový ústav pro přípravu zahraničních studentů ke studiu.
18. Podporovat vznik a provoz studentského informačního serveru.

Hodnoticí ukazatele: 
Četnost zpráv o fakultě v médiích, počet partnerů fakulty z akademického a neakademického prostředí.

 

 

3 Závěr

Fakulta společenských studií bude v návaznosti na výborné materiální, finanční a personální podmínky, s podporou významných osobností z řad akademické obce, politiků, představitelů kraje a města, kulturních pracovníků i řady institucí a samosprávných orgánů podporovat a rozvíjet vzdělanost, výzkum, vzájemnou spolupráci, přátelství a respekt v středoevropském regionu na pomezí České republiky, Slovenska a Polska.
Fakulta společenských studií je připravena zaujmout mezi ostatními vysokoškolskými institucemi důstojné postavení, v zásadě se bude ve svém rozvoji a vnitřní organizaci řídit obdobnými principy, jako je tomu u škol veřejných.
Vybuduje si své místo ve vědeckém výzkumu a důsledně zachová svoji nezávislost na jakémkoli vnějším vměšování politických, lobbistických, mocenských či jiných struktur a zachová svůj autonomní charakter daný akademickými svobodami.
Zapojí se do celosvětové spolupráce jak v oblasti mezinárodního vědeckého výzkumu, tak v oblasti vzdělávání, mobilit, výměn akademických pracovníků a studentů.
Šířením vzdělanosti, prohlubováním vědeckého výzkumu a bádání, nakladatelskou a vydavatelskou činností, podporou studentů, rozvojem vzdělávacích programů a celou svou činností bude Fakulta společenských studií podporovat tvůrčího ducha společnosti.
Povede nové generace nejen ke vzdělání, ale též k porozumění, spolupráci, toleranci a úctě člověka k člověku a k hodnotám, které lidstvo za dobu své existence vytvořilo a nadále tvoří.

 

Vsetín 1. 5. 2014

PaedDr. Karel Kostka, MBA v. r.

zřizovatel fakulty

 

prof. PhDr. Bohuslav Hodaň, CSc., v. r.
děkan